Zahořklý Kulhánek - Vyhlídka na věčnost

Čekání se vyplatilo – to nemohu říct…

Možná jsem již o pár let starší, nebo to způsobil Asfalt, ale o zatím poslední knize Jiřího Kulhánka říkám, že mě zklamala, a to jsem teprv ve 3/4.

Vyhlídka na věčnost je zřejmě symbolický název, některé pasáže se neskutečně vlečou ono známé tempo je tytam a nutí mne přeskakovat celé odstavce. Nejen že se v nich nic neděje, ale nudí mě i ty, v kterých se něco děje. Popisy pěstních (a jiných) šarvátek jsou takové… prázdné.

Chybí mě ta precizní vycizelovanost a lehkost předchozích knih a textů. Nebo jejich vzájemná dějová propojenost – zde jsou použity postavy z nočního klubu, ale to je asi tak všechno. Použití nacistické symboliky je, jak to říct no hodně "neoriginální". Možná v závěru dostanu pěstí do hlavy, ale zatím o tom silně pochybuji.

Předchozí knížky jsem si četl i opakovaně, i když jsem přesně věděl, jak se bude děj vyvíjet bavila mě lehkost textu a i jakýsi nadhled nad žánrem. To mě ve vyhlídce chybí. Naopak přebývají občas laciné "aktuální satirické šlehy" do současné doby či politického zřízení.

Prozatím musím říct, že starý dobrý Kulhánek si vybral slabší chvilku a těším se na jeho návrat na scénu.

PS: Přesto mě však dokáže držet s otevřenýma očima hluboko přes půlnoc, i když mě čeká brzké vstávání…, asi setrvačnost :-)

Autosalon a jeho kouzlení s čísly na TV Prima pro Autokelly

Product placement pro Auto Kelly v Autosalonu už překročil hranici slušného chování, začal totiž kouzlit čísly. A sice bylo potřeba dokázat o kolik je prohlídka v autorizovaném servisu dražší než v "neautorizovaném".

Ponechme stranou jádro pudla a pojďme se podívat jak se toho redakce chopila. V reportáži je jasným vítězem Autokelly:

• jméno servisu zaznívá opakovaně
• taktéž časté jsou záběry na logo a název společnosti
• dle slov reportéra nabízí nižší o 5 000 Kč 

Tedy "nenažraný" autorizovaný servis chce za servisní úkony 13 500 Kč - částka uvedena slovně bez záběru papírové nabídky - čas videa 00:49.

Oproti tomu Autokelly požaduje "pouhých" 8 199 Kč. Řečeno slovně a doplněno záběrem na písemnou nabídku čas 01:40.

Na blogu Autosalonu jsou umístěny cenové kalkulace jednotlivých nabídek a přidána ještě jedna - lowcostová od Autokelly.

8 199 Kč

6 800 Kč

A zřejmě autorizovaný servis za 13 500 Kč označený ale jako servisní prohlídka Autokelly

Na které ale svítí 9 550 Kč. I kdyby byla uváděná bez DPH (u ostatních je cena s DPH komunikována) výsledek by byl 11 460 Kč. 

Tedy čtyři nebo dva tisíce od třinácti a půl komunikovaných ve vysílání.

Je to chyba jednotlivce :-) a ignorace správné novinářské práce, kdy je nutnost ukázat zdroje? Nebo prostě jen bulharská konstanta, aby Autokelly vyšlo dobře a dostalo to zač si zaplatilo?

Jaro versus zima

Půlmaraton – well done

Správný chlap by měl zasadit strom, zplodit syna a postavit dům. A když je magor tak uběhnout maraton. Když je jen poloviční magor tak jen půlmaraton.

Moje ambice byly jasné – doběhnout a přežít. V průběhu se vyprofilovala druhá a sice dělat vodiče, aby si Martin udržel tréninkové tempo. Na rozdíl ode mě, byla pro něj půlka čistě tréninková záležitost před květnovým plnotučným maratonem. To se taky ukázalo na 11,5 km kdy měl víc než dost sil a rozbalil to jako vítr. Ve výsledku mě dal na 1/2 PIM maratonu o 12 minut, takže si myslím že v jeho nohách je čas kolem dvou hodin a ani by se nezadýchal.

Ale jak to vlastně bylo, tak jsem tam přišel a...
Přepadla mě tréma jak před státnicema. Naštěstí zmizela po převlečení do běžeckého a ponoření se do rituálu příprav začínající přelepením bradavek. Popravdě řečeno tréma fungovala už doma kdy jsem se ponořil do ženské role "co si vezmu na sebe? :-)

Neměl jsem s podobným počasím (větrno a cca 8°C) zkušenosti, v takové slotě nikdo normální přeci neběhá že :-) Původní cílový čas 02:30 se najednou zdál být ohrožen. Dvě a půl hodiny - od ledna jsem v tréninku naběhal jen 105 km v tempu 7min/km, ale nejdelší trasa kolem 7 km. Proto dvě a půl hodiny :-)

Po zařazení do startovního koridoru "J" ovšem všechny podobné myšlenky ustupují před přicházejícím adrenalinem. Po očku pokukuji po spoluběžcích a nenacházím žádného "tragéda" - kterého bych se mohl držet :-). Důvod zjišťuji vzápětí, vodič na čas 02:30 Miloš Škorpil s modrým balónkem je nejméně 100 metrů za mnou. A jen dva metry ode mě na červeném balonku svítí 02:00.
Po výstřelu si za zvuků vážné hudby počkám jen sedm minut abych protnul startovní bránu a zmáčknul si stopky.

Start!

Nahazujeme rychlost 8,5-9 km/h pro zahřátí a rozhýbání. Kolem nás se valí davy šílenců, které časem uvidím stát u trati protahující si křeče. Prvního chodce potkávám na cca druhém kilometru. O 500 metrů dále si páni ulevují u prvních keříčků. Pod žebrem se mě usídlil citron a vydrží tam asi do 8 kilometru. Po minutí hospody Marná snaha Martin dostává povídavou - je vidět že má správné tempo kolem 60% maximální tepové frekvecne :-) Během se baví což je dobrá zpráva na 13. května. Mě znervózňuje citrón a pochvaluji si strategii dělení půlmaratonu na 5 km úseky. Ty přeci znám, běhám běžně tak si je prostě v hlavě běžím 4x za sebou. První občerstvovačka a s ní i energetický gel a dopink v podpoře našeho týmu fanoušků. Nevím co mělo větší vliv, ale tlačí mě to dopředu pokořit dalších 5 km. Zima mě už, na rozdíl od u trati stojících fanoušků už dávno není a zvolil jsem bez zkušeností paradoxně tu správnou kombinaci vrstev.

Pomalu se dostávám do tempa, resp zapomínám na to že běžím. Do reality mě na Smíchově vrací skupinka "děvčat" , která nejen že jdou přese mě ale ještě si u toho zpívají. V tu chvíli si stanovuji další cíl - nesmí mě doběhnout Miloš s balónkem :-)

Plíce dýchají, nohy se odlepují od země a koleno kupodivu nebolí. V hlavě mě šrotuje čím to je. Obyčejně se připomnělo na pátém, nejpozději po sedmém kilometru a s běháním byl šmitec.Teď ale drží a já ho nebudu provokovat ani tím, že na něj budu přemýšlet. Čím víc se propadám do vlastních myšlenek tím víc vnímám jak chrt vedle mě jede na poloviční výkon. Po krátké domluvě se mě začíná vzdalovat a najednou vnímám že tu a tam někoho "převálcuju". Pořád svých 8,8 km/h kopec nekopec. Jedna noha druhá noha jedna noha, začíná mě bolet v zádech a šlachy na kyčlích.

Pořadatelé asi dobře ví, že za libeňským mostem začíná jít do tuhého a tak těsně před ním je umístěná občesrtvovačka. Další a poslední gel - dal přítele chrta začíná konat svou práci. S libeňským mostem mizí i diváci. Jak ti čeští, kteří většinou jen stojí u trati, tak bohužel i zahraniční turisté - ti tleskají každému kdo běží kolem. Vždy jsem se přistihl, že potlesk mě zvedl tempo :-)

Libeň a Karlín jsou zkouškou morálu. Asfaltová liduprázdná čára, po husákově tichu dokonce do kopce. Tady slyším každé vrznutí šlach kolem kyčlí, každý poryv větru proti. Tělo by mohlo ale mozek pochybuje. Naštěstí ho nakopne cedule do cíle 900 metrů. Snažím se zrychlovat, posledních 100 metrů doslova letím :-)

Čas 4 minuty pod cílový čas, splněno! V prvních sekundách si říkám už nikdy, ale za chvilku s banánem v jedné a s medailí v druhé ruce si říkám... že bych to s řádně vedeným tréninkem mohl dát za 2 hodiny :-)

Ne-kvalita služeb Allianz (allianzdirect)

Po tom co jsem v řádně stanovené době 6 týdnů předem vypověděl povinné ručení u allianzdirect poznávám, že jsem dobře udělal.

Platit 4 500 Kč za povinné ručení, když kalkulace na webu pojišťovny hlásí 3 200 Kč a konkurence to umí ještě levněji se mě nechtělo a tak jsem se zkusil s Allianz domluvit. No nejníže jsme se dostali asi na 3 900 (už si přesně nepamatuji), ale jejich postoj že mě vlastně jako zákazníka nepotřebují mě donutil změnit pojišťovnu.

Takže jsem k 15.4. což byl konec původní smlouvy, ji vypověděl.
Naneštěstí dnes (2.4.) tedy 13 dnů před vypršením smlouvy přítelkyně píchla. A protože je v požehnaném stavu bylo jasné že využijeme příplatkovou a rozšířenou (!) asistenci plus. První telefon na číslo asistenční služby (axa) proběhl v cca 09:15 a nebyl zdaleka poslední. Ale vyberu dva podstatné.

Tím byl ten v kterém operátorka axy tvrdí že na asistenci nemáme nárok protože ji to v systému ukazuje, že je už smlouva zrušená. Podotýkám že nešlo o první hovor a již předtím operátorka zadávala číslo pojistky do systému. Po ujištění z naší strany, že je pojistka platná uvolila se to ověřit. A ano, po dalším zavolání je pojistka platná a technici se vám ozvou - čas: cca 10:19


Mělo snad jít o formu šikany odcházejících klientů ze strany Allianz (allianzdirect)?


Další hovor a potvrzení místa... Z prvotního nahlášeného:" jsem u dalnice smer Hradec Kralove, adresa ulice XY, město AYX,  areál firmy CVB" se stala ulice XY v Hradci Králové.


Opravdu nechápu jak na lince asistenční pomoci může být takový bordel, jak asi komunikují s lidmi, kterým se stalo opravdu něco vážného a jsou ve stresu?!


V čase 10:37 tedy cca po hodině a půl od prvního zavolání volá už konečně technik – prý je na cestě.

O dalších padesát minut později je kolo vyměněno, technik už byl příjemný a zručný. Zádrhel je tedy jenom v kancelářích.

Makat, dřít a přemýšet

Jediný zaměstnavatel pro kterého má smysl reálně uvažovat, že se udřu jsem jen já sám.
Jeden z 1000 zaměstnavatelů si zaslouží abych nad tím vůbec přemýšlel.
A nad tím vším je rodina.

Běhat si, běhat si, běhat si...

Po existencionálním zážitku na desítce s NIKE jsem si říkal, že podobnou blbost už neudělám...
A proto si zkusím 1/2 maraton pro změnu s HERVISem.

Desítku jsem dal více méně bez tréninku a proto se snažím se na náročnější trať připravit lépe. Těm 40 km za měsíc by se mnozí diskutéři behej.com smáli, že to dají za půl týdne, ale já jsem přišel na jednu věc.

Těch pět kilometrů v sedm ráno mě nastartuje na celý den. Ale poznám to tím jak jsem unavený ve dnech jako je dnešek, kdy jsem 4 dny už neběžel.

Takže i když třeba těch 21 km nedokončím, můžu PIMu poděkovat za to, že mě vytvořil zdravý návyk.