Možná jsem již o pár let starší, nebo to způsobil Asfalt, ale o zatím poslední knize Jiřího Kulhánka říkám, že mě zklamala, a to jsem teprv ve 3/4.
Vyhlídka na věčnost je zřejmě symbolický název, některé pasáže se neskutečně vlečou ono známé tempo je tytam a nutí mne přeskakovat celé odstavce. Nejen že se v nich nic neděje, ale nudí mě i ty, v kterých se něco děje. Popisy pěstních (a jiných) šarvátek jsou takové… prázdné.
Chybí mě ta precizní vycizelovanost a lehkost předchozích knih a textů. Nebo jejich vzájemná dějová propojenost – zde jsou použity postavy z nočního klubu, ale to je asi tak všechno. Použití nacistické symboliky je, jak to říct no hodně "neoriginální". Možná v závěru dostanu pěstí do hlavy, ale zatím o tom silně pochybuji.
Předchozí knížky jsem si četl i opakovaně, i když jsem přesně věděl, jak se bude děj vyvíjet bavila mě lehkost textu a i jakýsi nadhled nad žánrem. To mě ve vyhlídce chybí. Naopak přebývají občas laciné "aktuální satirické šlehy" do současné doby či politického zřízení.
Prozatím musím říct, že starý dobrý Kulhánek si vybral slabší chvilku a těším se na jeho návrat na scénu.
PS: Přesto mě však dokáže držet s otevřenýma očima hluboko přes půlnoc, i když mě čeká brzké vstávání…, asi setrvačnost :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat