pondělí 5. září 2011

Astmatik na Nike run prague, boj o život se nekonal

Stížnosti na organizátory pražského běžeckého závodu na 10 km pod značkou NIKE zaplavily nejen sociální sítě, specializované servery ale i "seriozní média" lze-li tak týden nazvat.

A to jen pro to, že na trase byla "jen jedna" občerstvovací stanice a současně cca 30°C vedro. Dle ČT24 pak záchranáři ošetřili 35 lidí, kteří zkolabovali. Závod běželo 5291 běžců, 5208 dorazilo i zpátky do cíle. Tedy 0,66% lidí zkolabovalo a dalších 0,9% nedoběhlo do cíle.

Organizace
Tolik fakta... takže celých 98,44 % běžců dokázalo zhodnotit své síly, uzpůsobit tempo podmínkám, či odstoupit. Zbytek přecenil svou schopnost, nebo podlehl vlivu davu.
Proto nechápu kritické hlasy na hlavu organizátorů, už dopředu vyhlašovali že se nejedná o závod ale spíše o happenig. Proč by tedy na startu měly být vyhrazené koridory a rozdělit tak běžce del výkonosti? Dravci dávající to za 30 minut se dopředu dostali, a pokud to vy běháte za 45 min a chtěli jste si vylepšit rekord - dlažba na náplavce by byla větším nepřítelem než start z třetiny startovního pole.

Organizace pak zahrnovala:

  • perfektní registraci, 
  • individualizaci trika "zdarma", 
  • přesné měření času čipem (díky němuž odpadala nutnost vystartovat co nejdříve), 
  • rozsáhlé zázemí žlutých lázní,
  • a taky jen jednu občerstvovací stanici pro 5291 běžců.

Můj běh astmatika
A k čemu tak dlouho mířím... Všem těm kteří si stěžují chci popsat svůj "příběh".
Od cca 4 let trpím astmatem doprovázenými častými záněty plic. Jak jsem dospěl ke kristovým letům je to lepší, ale kapacita plic je výrazně snížena, užívám pravidelně léky a delší zátěže prostě neudýchám -> svaly nemají kyslík a výkonnost rapidně klesá. V tělocviku jsem byl vždy osvobozen od běhů delších než 100 metrů.


Trénink
Tři měsíce před Nikerunprague mě kamarád inspiroval a já se rozhodl že to dám. A k posilovně jsem přidal běhání. V tréninku za tři měsíce jsem naběhal cca 36 km, nejdelší běh byl 5 km, zbytek převážně po 1,8 km. V tréninku jsem 5 km dal v tempu 7:05 min/km bez větších následku a běžně jsem se pohyboval kolem 06:00 – 06:30.


Závod
S tímto minimálním tréninkem a zdravotním handicapem jsem sobotní závod dal za 1:13. Tedy tři minuty nad můj plán - což bylo tempo 7 min/km. To jsem si stanovil odhadem dle tréninku.
Před závodem jsem se s ohledem na předpověď v průběhu dopoledne zavodňoval, ne že bych do sebe nalil 5 litrů jen jsem si dal prostě pozor abych se nedržel na suchu. Samozřejmě, že jsem měl krizi (a nejen jednu), a kdyby to šlo tak bych se něčeho napil. Ale běželo se "jen hodinu" a hlavně zkuste už převzít zodpovědnost za své životy lidi... paří sluníčko, je 30° C? Pak se napiju, vezmu si vodu, zvolním tempo nebo i vzdám. Je to přeci můj život a moje zdraví, pořadatelé NRP přeci nemohou sledovat každého běžce a jeho aktuální stav!


Věčná česká - pasivní - nespokojenost
Ano, mohlo být více vody, na více místech, více zdravotníků. Nejvíc mě ale vadí to čecháčkovské mrmlání nad tím, že jim někdo nedal VIP servis. Kdyby celý závod pršelo byl by internet plný stížností že mokré kostky klouzají a záchranáři by ošetřovali desítky vymknutí a zlomených nohou.
Chybí mě konstruktivní kritika těchto hlasů - proč nedali pořadatelům najevo své obavy dopředu?
Kouzelná v negativním slova smyslu je první věta v tomto textu "Sobotní běh Prahou měl poněkud zvláštní dohru: účastníci poskytli firmě Nike výbornou reklamu zadarmo a nedostali za to ani vodu."
Já jsem za nízké startovné dostal nepodstatné věci jako funkční triko, vakobatoh ale hlavně příležitost si potvrdit že to dokážu. Je to jen o úhlu pohledu.

Disclamer
Každý kdo se postavil na start závodu má můj obdiv ať už ho dokončil nebo ne.

Žádné komentáře:

Okomentovat